Možnosti vedení útoku středním obráncem v systému 4-2-3-1

Nácvik taktické situace, kdy střední obránce vede útok v systému 4-2-3-1, ukazuje důležitost rozestavení hráčů do trojúhelníkového nebo kosočtvercového tvaru pro přihrávky. Podstatou cvičení není pouze statické postavení hráčů, ale důležitý je pohyb fotbalistů z jiných prostorových úseků do požadovaného postavení na hřišti při vedení útoku. Střední obránce má 3 přímé možnosti přihrát míč svým spoluhráčům a snadnost přihrávky je důležitá, protože se jedná o nebezpečnou zónu ve středové vertikále na rozhraní obranného a středního pásma. Ztráta míče riskantní přihrávkou by mohla mít fatální následky. Důležitým krokem je přesun středního záložníka do hloubky hřiště – do středního pásma. Tento pohyb zajistí, že se hráč, který hledá prostor na hřišti, odpoutá od obrany soupeře a vytvoří si prostor pro zpracování míče. Dalším důležitým krokem je doplňující postavení krajních středových hráčů, kteří se mohou zapojit do hry v případě, že přihrávka od středního obránce jde na jednoho z bránících středových hráčů nebo na středního záložníka. Samozřejmě, že po obdržení míče hráč, který má volný prostor pro pohyb směrem k soupeřově brance, provede krátké vedení míče a hráči, kteří se nacházejí kolem těžiště hry, si vytvoří prostor pro zpracování míče tím, že se vzdálí od hráče s míčem. Je však důležité říci, že pokud hráč nemá dostatek prostoru pro zpracování míče, je nejideálnějším řešením situace pomocná nebo zpětná přihrávka na spoluhráče. Cvičení lze provádět z nastavených pozic přihrávkou na zakončení na branku po centrovaném míči ze vzdálenější kolmice nebo napodobením předfinální nebo finální přihrávky na hráče v pohybu směrem k soupeřově brance.