Velmi podceňovanou složkou sportovního tréninku je technická příprava, přičemž primární by mělo být zohlednění technického zvládnutí herních činností. Špatně osvojené technické návyky způsobují v herní praxi velké problémy a často jsou za neúspěch obviňovány jiné složky technického tréninku. Jako elementární příklad můžeme uvést techniku běhu. Špatná technika běhu omezuje pohyb hráče a systematická práce na zlepšení techniky běhu může hráče výrazně zrychlit, aniž by musel zvyšovat kondiční složku fotbalisty.
Technický trénink ve fotbale je zaměřen na zvládnutí techniky herních činností hráče na jeho technickou stabilitu a míru variability akce.
Cílem technického tréninku je formování a zdokonalování pohybových dovedností, vytváření dynamických stereotypů a získávání předpokladů pro efektivní a účinné řešení vznikajících pohybových úkolů ve fotbale.
Technika je svým způsobem ekonomické provádění pohybových činností v souladu s pravidly, biomechanickými zákonitostmi a pohybovými schopnostmi hráčů, prováděné s individuální specifičností.
Obsah technického tréninku se liší podle věku, fáze a výkonnostní úrovně fotbalisty. Pochopení procesu motorického učení a programování motorické aktivity vychází z teorie reflexní akce (Pavlov, 1952) a teorie motorické aktivity (Bernstein a Chaidze, 1966).
Úlohou technického vzdělávání je:
- Získání a stabilizace široké škály pohybových dovedností souvisejících s rozvojem koordinačních schopností.
- Trénink, zdokonalování a stabilizace sportovní techniky přizpůsobené individualitě hráče.
- Rozšíření variability sportovních dovedností ve vztahu k jejich uplatnění v soutěžních podmínkách.
TECHNIKA ve fotbale se dělí na 2 kategorie:
- Technika s míčem – technická stránka herních činností jednotlivce: přihrávka; vedení míče; zakončení; vyhýbání se soupeři…
- Technika bez míče – technická stránka pohybových činností hráče: běh, rozběh, skok…
Sledujte nás na sociálních sítích
Tým PROFIFOOTBALL
Facebook Instagram Pinterest Youtube