Rozvoj rychlosti fotbalistů v nespecifické formě

Cvičení je náročné na energetický výdej hráče, proto doporučujeme zařadit dostatečnou přestávku na odpočinek, aby se zregenerovaly bioenergetické zdroje v těle hráče a zajistil se maximální běžecký výkon při maximální možné rychlosti hráče. Kondiční cvičení je koncipováno vzestupným systémem, kdy v prvním zatížení hráč běží maximální rychlostí 40metrový úsek s intervalem zatížení-odpočinek 1:30 sekundy s počtem úseků 10. Po jejich absolvování následuje čtyřminutová přestávka a hráči přejdou ke sprintu na 30 metrů. Hráči tento úsek absolvují stejným způsobem s intervalem zátěže a odpočinku 1:30 a počtem opakování 8. Po osmi opakováních cviku následuje tříminutový odpočinek. Poslední fází rozvoje rychlosti fotbalistů v nespecifické formě je běh – sprint na 15 metrů. Hráči jej zopakují ještě 6krát s intervalem zatížení a odpočinku 1:30. Po skončení série následuje regenerace v podobě 5 minut aktivního odpočinku (např. individuální nebo kolektivní žonglování s míčem apod.) – Cvičení je časově náročné, při dodržení odpočinkového intervalu zabere poměrně hodně času z tréninkové jednotky. Počet opakování cviků v sérii by měl být proveden vzhledem k časovému intervalu. To znamená, že pokud hráči začnou běhat vzdálenost 40 metrů ve výrazně horším čase než při prvních pokusech, je nutné prodloužit interval odpočinku nebo cvičení přerušit. Hráči musí udržovat přibližně stejnou rychlost a čas po celou dobu běhu. Při kondičním tréninku je nutné dodržovat interval zatížení, v našem případě si vysvětlíme interval 1:30 při rozvoji maximální rychlosti. 1 – je interval zatížení pro určitou vzdálenost (například 5 sekund). 30 – je interval odpočinku po intervalu zátěže (například 5 sekund bylo intervalem zátěže krát 30). Z toho vyplývá, že 5 x 30 = 150 sekund musí být minimální doba odpočinku po maximální zátěži, aby se tělo fotbalisty zotavilo a podalo maximální výkon pro rozvoj individuálních kondičních schopností hráče.